Asertivita
Asertivita je dovednost, která jednotlivcům umožňuje klidně a pozitivně se zasazovat o svá práva nebo práva jiných lidí, aniž by přitom byli agresivní či pasivně přijímali „špatnost“. Asertivita jim dovoluje jednat ve vlastním zájmu a umět se prosadit bez zbytečných obav. Jedinci s vysokou asertivitou se nevyhýbají obhajobě svých názorů či cílů a nebojí se snažit ovlivnit ostatní tak, aby se přiklonili na jejich stranu. Jsou otevření pochvalám i konstruktivní kritice, aniž by popírali práva druhých. Asertivita je často považována za rovnováhu mezi pasivním a agresivním chováním.
Závazek
Závazkem se rozumí taková dovednost nebo jednání, kdy se člověk upne (intelektuálně a/nebo emocionálně) k nějakému jednání, myšlence nebo systému, kterým se upřímně angažuje. Je považován za základní kámen lidského společenského života. Při jeho prosazování se uplatňují tři velmi důležité aspekty či pilíře, a to jmenovitě motivace, implicitní závazek a úroveň osobního rozvoje.
Odpovědnost
Odpovědností se rozumí, že člověk dělá věci, které dělat má, a že přijímá výsledky svého jednání. Odpovědnost: něco, co se od člověka očekává, že udělá. Být odpovědný: dělat věci, které se od člověka očekávají. Přijmout odpovědnost: postavit se čelem k důsledkům svých činů či rozhodnutí. Důsledky jsou výsledky našich činů či rozhodnutí. Odpovědností se rozumí povinnost splnit určitý úkol nebo dodržet pravidlo; odpovědnost znamená povinnost zodpovídat za výsledek úkolu nebo procesu. Odpovědnost je uložena (povinnost), zatímco zodpovědnost je přijata (morální otázka).
Kulturní tolerance
V „Deklaraci zásad tolerance“ vydané Organizací spojených národů je tolerance definována (článek 1.1.) jako „respekt, přijetí a ocenění“ kulturní rozmanitosti a způsobů lidského bytí. Kulturní toleranci lze chápat jako schopnost světových představitelů tolerovat a/nebo řídit podřízené z různých kultur za účelem dosažení společných nebo organizačních cílů a úkolů. Tolerance není jen synonymem pro respekt, ale znamená také přijetí a ocenění rozmanitosti kultur našeho světa. Je katalyzátorem, který otevírá lidskou mysl k pochopení druhých a přijetí našich odlišností tak, abychom se mohli vzájemně doplňovat a přispívat ke společnému vyššímu dobru.
Loajalita
Věrnost, obecný pojem, který označuje oddanost nebo citovou náklonnost člověka k určitému objektu, kterým může být jiná osoba nebo skupina osob, ideál, povinnost nebo věc. Věrnost je obvykle považována za ctnost, i když problematickou. Jejím ústředním bodem je vytrvalost ve spojení, k němuž se člověk vnitřně zavázal jako ke své identitě. Její paradigmatické vyjádření nacházíme v blízkém přátelství, jehož je loajalita nedílnou součástí. Mnoho dalších vztahů a spojení se ji však snaží podporovat jako aspekt příslušnosti nebo členství: rodiny ji očekávají, organizace ji často vyžadují a státy dělají, co mohou, aby ji podporovaly. Loajalita vystupuje jako důležitá vlastnost, která nám umožňuje vytvářet silnější citové vazby s lidmi kolem nás. Pomáhá jiným lidem cítit se vůči nám bezpečně, pokud vědí, že se dokážeme k věcem zavázat a neopustíme je v půli cesty.
Integrita
Bezúhonný člověk má tu vlastnost, že je čestný a má pevné morální zásady. Bezúhonnost znamená důvěryhodnost a neúplatnost do té míry, že člověk není schopen zklamat důvěru, porušit odpovědnost nebo nesplnit slib. Bezúhonnost rovněž znamená, že člověk není přístupný korupci. Na takového člověka je spolehnutí (lidé se na vás mohou spolehnout, že dodržíte svůj slib), takový člověk je loajální (což je důležitě, když je spojený s určitými skupinami či organizacemi nebo je dokonce názorově sblížený s Vašimi ideály), je čestný, má dobrý úsudek a projevuje a vyžaduje respekt.
Respect
Respekt znamená, že někoho přijímáte takového, jaký je, i když je jiný než vy nebo i když s ním nesouhlasíte. Naši osobní definici respektu ovlivňuje naše osobnoste, emoce, preference a kulturní kontext. Respekt ve vztazích buduje pocit důvěry, bezpečí a pohody. Respekt nemusí být přirozený – je to něco, co se člověk učí. Respekt vyjadřuje postoj hlubokého obdivu k někomu nebo něčemu, jenž je podněcován schopnostmi, vlastnostmi nebo úspěchy těchto lidí.
Tolerance
Tolerance je vlastnost spojená se schopností snášet nepohodlí nebo těžkosti v důsledku vlastního rozhodnutí nebo činu, jíž se projevují sympatie nebo shovívavost k přesvědčením nebo praktikám, které se liší od Vašich nebo jsou s nimi v rozporu. Je jakousi verzí zlatého pravidla, že pokud chcete, aby se k vám druzí chovali slušně, musíte se k nim také chovat slušně. Jedná se rovněž o pragmatický vzorec pro fungování společnosti, jak lze vidět na všudypřítomných válkách mezi různými náboženstvími, politickými ideologiemi, národnostmi, etnickými skupinami a dalšími rozděleními typu my versus oni.